Centrální evidence exekucí - centrální databáze na území České republiky. Pomáhá celé řadě soukromých či veřejných subjektů, které mohou získávat cenné informace o svých partnerech, dlužnících,nebo potenciálních zákaznících. Díky ní je možné získat přehled o situaci na trhu a mít tak ojedinělé informace. Organizace řeší celou řadu problémů s informovaností a pomáhá klientům v orientaci v exekučním prostředí. Je zásadní tyto informace  sledovat a především ohledně zákazníků mít přehled o tom, zda se v exekučním řízení nenachází a zda nemají  problém s insolvencí. Sledování zákazníků je zcela zásadní. Centrální evidence pomáhá orientovat se v systému exekuèních řízení, která mohou zásadně ovlivňovat chod firmy, a případný problém klíčového zákazníka může zcela katastrofálně ovlivnit firemní finance.

Postoupení pohledávky je standardní finanční nástroj, který využívá řada společností k řízení cash-flow. Obvykle se jedná o postoupení pohledávek po splatnosti, z důvodu vysokého rizika, že zákazník-odběratel nezaplatí. Čím dříve je pohledávka postoupena, specializované firmě, tím vyšší je částka, kterou se obvykle podaří vymoci. Původní vlastník pohledávky obdrží za postoupení pohledávky pomìrnou èást z dlužné sumy, (specializované spoleènosti mají jasně stanovené poplatky). Každá firma zohledňuje pro postoupení pohledávky jiné parametry a vždy se řídí smluvními vztahy , které si určují jednotlivé strany .

Pohledávka je právo věřitele na plnění od dlužníka. Spočívá v právu věřitele požadovat po dlužníkovi, aby něco dal (například peníze ve stanovené výši), konal, něčeho se zdržel nebo něco strpěl. Pohledávka může být peněžitá, nebo nepeněžitá. Jedná se o majetkovou hodnotu, kterou lze až na výjimky převést na jiného (postoupení pohledávky) a která, nezanikne-li smrtí věřitele, může být předmětem dědění.

Alimenty , jinak výživné, je platba, která může být mezi různými subjekty. Nejčastěji jde o vyživovací povinnost rodičù k dětem. Dále je v zákoně stanovena povinnost i k ostatním příbuzným, mezi manželi, k rozvedenému partnerovi, případně úhrada nákladů neprovdané matky. Alimenty jsou nejčastěji ve sporech rozvedených rodičů, kdy jeden z rodičů hradí druhému částku na výživu dítěte. Zákon stanovuje povinnost alimenty platit. Jak vysoké budou, záleží na rozhodnutí soudu. Velikost alimentù je závislá na velikosti příjmu jednoho z partnerù. Pokud se obě strany dohodou, není nutné soudně alimenty stanovovat. Základní myšlenka ohledně alimentů je v "Listině základních práv a svobod", dále  v rodinném právu představující "Úmluvu o právech dítěte". Oblasti alimentù se věnuje celá řada dalších doplňujících předpisů. Poslední rozhodnutí o výši alimentů má soud jako takový. Zákon stanovuje pouze povinnost a skutečnost, že alimenty je ze zákona nutné poskytovat.

Oddlužení je základním prvkem, kterým by se měl každý dlužník dříve či pozdìji začít zabývat. Jde totiž o skutečné řešení dané situace. Splácení dluhů totiž v úrokové spirále nepřináší splácení úmoru, takže oddlužení tuto situaci dokáže vyřešit. Oddlužení funguje jednoduše. Jednorázově jsou splacené všechny zatím nezaplacené závazky a začíná běžet nový závazek, který však daleko lépe koresponduje s požadavky a možnostmi dlužníka, díky čemuž dochází ke splácení úmoru společně s úroky a tím pádem je snižována dluhová zátěž. Oddlužení je důležité pro celou řadu osob, avšak k takto razantnímu kroku se človìk často nechce odhodlat. Dlužník se bojí dalšího rizika. Opak je ale pravdou. Pokud je společnost nabízející oddlužení stabilní a ověřená, dokáže dlužníkovi výraznì pomoci, jelikož aktuální nová nabídka lépe využívá jeho současné situace a jde o transparentní produkt, na rozdíl od těch, které mohl dlužník uzavřít v minulosti.

Zápočet pohledávek funguje na jednoduchém principu odečtení závazku od pohledávky vzhledem k jednomu subjektu. Jde o skutečnost, že každá pohledávka vytvoří na druhé straně závazek. Pokud se tedy sejde závazek k jednomu subjektu s pohledávkou k té samé účetní jednotce, je možné tuto skutečnost zohlednit v tom, že se od vyšší částky odečte nižší. Pokud byla vyšší pohledávka, zůstává určitá nižší pohledávka dále. Byl-li vyšší závazek než pohledávka, po započtení zůstává stále závazek, ale v nižší výši. Jde o velice vhodný nástroj, jelikož postoupení či odkup pohledávek je možný i za zlomek ceny. Tím pádem je možné nakoupit pohledávky za jedním subjektem a o tyto pohledávky snížit své závazky k této jednotce. Jedná se o velice zajímavý nástroj řešení cash-flow a celkového finančního zdraví společnosti, jelikož zápočet pohledávek dává do ruky managementu silný nástroj řízení. Zápočet pohledávek Vám usnadní fungování a často se na tomto principu dají nemalé prostředky ušetřit.

Závazky představují vztah mezi dlužníkem a věřitelem, kdy je dlužník zavázán faktickou povinností v budoucnu uhradit věřiteli určitou částku či splnit službu. Závazek ve své podstatě funguje jako jakési plnění v budoucnu, na které má věřitel smluvní či právní nárok.
Závazky vznikají na základě smluvních dohod, kdy obě strany věomě a dobrovolně přistoupí na sjednané podmínky. V naší zemi však často ani závazek sjednaný smluvně není dodržen a v tu chvíli nastává problém. Věřitel má v ruce smlouvu s pohledávkou za dlužníkem. Ten má samozřejmě identickou smlouvu se svým závazkem. Pokud nejsou strany schopny se domluvit, je možné využívat služeb specializovaných společností, které se právě vymáháním dluhů zabývají. Tyto spoleènosti díky svým zkušenostem dokáží legálními prostředky donutit dlužníka závazek splatit a tím vyřešit Váš problém.

Dlužníci jsou subjekty s povinností uhradit závazek věřiteli bez rozlišení, zda se jedná o závazek před nebo po splatnosti. Neplatiči jsou dlužníci, jejichž závazek je již po splatnosti. Proto je označení neplatiči na rozdíl od dlužníci, jednoznačně negativní. Dlužníci jsou v podstatě téměř všichni, neplatiči jen někteří.

Dohoda o srážkách ze mzdy (§ 551 Obč.Zák.) je písemná dohoda mezi dlužníkem a věřitelem, že pohledávka bude uspokojena srážkami ze mzdy nebo jiných příjmů dlužníka prováděnými plátcem jeho mzdy a vyplácenými přímo věřiteli. Tento institut může sloužit jak k zajištìní pohledávky, tak k jejímu postupnému uspokojení. Z povahy tohoto zajiš�ovacího prostředku plyne, že dlužník musí mít právo na mzdu nebo jiný příjem. Dohodnutá výše srážek nesmí překročit přípustnou výši, která se stanoví z čisté mzdy, od které se odečte základní nepostižitelná částka. Případný souhlas dlužníka s prováděním srážek ve větším rozsahu by byl právně irelevantní. Věřitel nabývá právo na výplatu srážek teprve okamžikem předložení dohody plátci mzdy. Na tomto okamžiku také závisí pořadí, podle kterého jsou jednotlivé pohledávky uspokojovány.

[Alimenty] [Dlužníci] [Pohledávka] [Oddlužení] [Postoupení pohledávky] [Zápočet] [Závazky] [Dohoda o srážkách ze mzdy]